Hlavní nabídka
Následně jsme vyrazili do táhlého 3,5km dlouhého stoupání na Velkou Deštnou. Během cesty jsme se dostali nad mraky a den se stal krásně slunečným. Na Velké Deštné si kdo chtěl vylezl na vyhlídkovou plošinu, jenž byla nějakých 10m nad zemí. Docela mě zamrazilo, když jsem viděl, jak po strmém žebříku leze 4 letá holka za níž leze její otec. Po prohlídce vrcholu, jsme se vydali směrem do Luisina údolí. Cestou jsme potkali pramen, kde si Míša doplnila vodu. Camelbag jí sice už fungoval, ale náustek měl nepříjemnou gumovou pachuť. Myslela si, že čerstvá voda pomůže, ale nestalo se tak. Když jsme byli kousek od Studeného vrchu, zavolal jsem sestře, že poslední bus nestíháme a zda můžou pro nás se švagrem přijet autem s tím, že chceme zajít ještě do Deštného na jídlo, takže nemusí spěchat.
Když jsme došli nad sjezdovku na Studeným vrchu, chvíli jsme se dohadovali, zda půjdeme dál po červený turistický značce, a nebo si to zkrátíme přes sjezdovku. Po chvíli dohadování vyhrála sjezdovka, ač ti co ji navrhovali, byli v menšině. Sešli jsme tedy po sjezdovce a začali hledat nějakou tu restauraci. Došli jsme nakonec až k zastávce, kde jsme kolem poledního přestupovali, ale ani nejlevnější jídlo, což byl smažák za 130Kč, nenadchnul nikoho. Proto jme se začali domlouvat co dál, kdy tu k nám přistoupil jeden místní a poradil nám hospodu Na staré cestě. Po příchodu na místo jsme zjistili, že hospoda je plně obsazená. Všimli jsme si však i jednoho salónku, co byl sice zamčený, avšak prázdný.
Tam jsme se nakonec usadili. Po nějaké době dorazili sestra a švagr s auty. Teoreticky jsme mohli jet jen jedním autem v šesti, což však švagr se sestrou nechtěli. Poté, co si dal švagr večeři a zapředli rozhovor, nás odvezli zpátky do Bolehoště. Tam naše parta natěšená na pivo a klobásu jsme vyrazili do místní hospody, jenž jak se ukázalo byla jak ten den, tak i následující zavřená.
Pondělí se ukázalo být závěrečným dnem našeho víkendu. Míša chtěla být v Praze před 9 hodinou, ale to znamenalo jet z kilometr vzdáleného nádraží už v 6 hodin a tak si odjezd o hodinu posunula. Petr taky odjel, ale jelikož měl kolo, jel na kole do Týníště, kde se setkal s Míšou, jenž tam musela přestupovat. Zdenda s Jeseterem vyrazili před polednem pěšky do Třebechovic s tím, že zdendovo kolo budou na střídačku vést. Já jsem zůstal u babičky a věnoval svůj čas synovcům. Do Prahy jsem se vrátil den poté večer bez kola autobusem, jenž si odvezu příští víkend autem, poněvadž tam jedu přezout letní pneumatiky za zimní.
Na reportáž na původním webu s fotkami a dalšími podrobnostmi se můžete podívat zde