Speed's page

Další

První počítač - osmibit

• Začalo to celkem nevině v létě roku 1987. To se naši rozhodovali, jestli od strýce ze Západního Německa přivezou barevnou televizi nebo počítač. A protože sestra zrovna začala studovat gymnázium se zaměřením na počítače, tak vyhrál počítač. Byl to Schneider CPC464 s kazetovou mechanikou a externí disketovou mechanikou na 3 palcové diskety. (Ne na 3,5", jaké jsou ještě dnes obvyklé).Disket bylo pár. Asi 10. A tak jsme začali používat hlavně kazety. Potíž byla totiž v tom, že diskety nebyly k sehnání a navíc byly hrozně drahý.
  

• Po čase jsem objevil čtyři diskety v bazaru. Jedna ale stála 350 Kč. To jako by dneska stála kolem 1500Kč. Byla to prostě strašná pálka. S bráchou jsem přesvědčil rodiče, že nám z těch 4 disket, co tam měli dvě koupili. V obchodech diskety prakticky nebyly a jediný místo, kde se dali rozumě sehnat byl Tuzex, ale to zas musel mít člověk bony (tuzexový peníze, jenž se vyměňovali za západní měnu). Prostě získat diskety to byl tenkrát jak příběh o kohoutkovi a slepičcce. Proto naše nadšení neznalo mezí, když jsme ty dvě diskety získali. Kapacita těch disket byla na dnešní poměry mizivá, bylo to pouhých 2x 180kb. Na podzim jsem na (povinné) chmelové brigádě poznal jednoho kluka, který ho měl doma taky a ten mě doved do klubu majitelů těchto počítačů. Scházeli jsem se každou sudou sobotu v Národním technickém muzeu v Praze. Bylo nás tam pokaždý asi 30. Sjížděli se tam lidi z celý republiky. Byla tam klubová sbírka programů (asi 300 disket), a ty se kopírovaly, vyměňovaly se programy apod.
  

• Kolem roku 1994 se začaly už dost rozmáhat PC kompatibilní a klub začal dost upadat. Už tam nejezdili přespolní a scházeli jsme se asi v 10 lidech. A ke konci, když jsem tam přestal chodit i já, tam přišel třeba i další i jen jeden člověk. Tak v té době se nám podařilo koupit mechaniku 5,25, která byla ke klasickýmu PC, ale po úpravě šla zapojit k našemu osmibitu. A tak jsem začal kupovat diskety 5,25 noname za 10Kč jednu. Také se nám podařilo dokoupit přídavnou paměť. Počítač měl 64kb RAM a my koupili 256kb a to bylo terno. Existovali celkem tři poddruhy našeho počítače. my jsme měli sice ten nejhorší, ale zase bohatě vybavený. Náš CPC464 měl 64kb paměti a kazetovou jednotku, další byl CPC664 ten měl taky 64kb RAM, ale disketovou (3,0") jednotku a nejlepší byl CPC6128, který měl 128Kb RAM a disketovou opět 3,0" jednotku. A my jsme měli nevíc, jelikož jsme díky přídavný paměti, jenž se nasazovala na port k externí disketový jednotce a byla průchozí 320kb.
  

Další