Hlavní nabídka
Další nevýhoda je v tom, jak už jsem už zmínil, že vyžaduje lepší zacházení než klasická raketa. Každou sadu kulových pum tvoří vlastní pumy s dlouhým doutnákem a hmoždíř. Hmoždíř je silnostěnná papírová trubka nějakým způsobem přichycená na plastovou základnu. Tím lepší zacházením mám na mysli to, že tento hmoždíř je vystaven při odpalu každé pumy slušnému tlaku a proto pokud bude navlhlý, může se roztrhnout. Hmoždíř se musí postavit na vodorovnou rovnou plochu, aby riziko, že se samovolně skácí v průběhu odpalu bylo vyloučeno. V případě, že nemáte k dispozici rovnou plochu či nemáte alespoň prkno či nehořlavou desku, podložte hmoždíř tak, aby byl kolmo k zemi a základnu řádně zatížíte např. kameny.
V tomto případě je nutné po každém odpalu zkontrolovat, zda hmoždíř nemá šanci při dalším odpalu se samovolně skácet a popřípadě ho opět zabezpečit. Avšak i na rovné ploše bez zatížení základny hmoždíře se velmi často stává, že poté, co puma opustí hmoždíř, tento nadskočí a skácí se. Což považuji za relativně bezvýznamné, jelikož toto jen vytváří větší prodlevy mezi odpaly. Nejeví se mě to jako nebezpečné. Další věc, na co si musíte dát pozor, je to, že puma do hmoždíře se musí zasunout lehce a válcovou plochou musí plně dosednout na dno hmoždíře. Jinak opět hrozí jeho roztržení, co by znamenalo, že další pumy již nemáte z čeho odpálit.(Nezapomeňte rozmotat doutnák, aby přesahoval ven z hmoždíře. Standardně se dodává smotaný na pumě. Dejte si pozor, aby při jeho rozmotávání jste neutrhli slabé očko, jenž drží doutnák na vrcholku pumy. Pokud ho utrhnete, bude se vám puma dávat do hmoždíře jen velmi nesnadně a je vysoké riziko, že se při odpalu vzpříčí, jelikož bezpečně nepoznáte, zda puma dosedla.
Pokud očko neutrhnete, lze pumu za doutnák volně spustit na dno. Není od věci doutnáky rozmotat dopředu, jelikož v mraze a ve tmě se očka trhají dosti snadno) Další nešvar co jsem zaznamenal je ten, že někteří si koupí dvě, tři sady pum a pak je odpalují z jednoho hmoždíře. Hmoždíř není nijak předimenzován. Vždyť s dalšími pumami dostanete opět nový, takže šetření není na místě. Poslední riziko při vlastním odpalu je to, že kulová puma má u země rychlost nejvyšší (raketa naopak nejnižší). Po usazení a odpálení pumy vybuchne náplň ve válcové části pumy a vlastní kulovou pumu vymrští do výše několika desítek metrů. V případě, že puma se v hmoždíři vzpříčí (což by se stát nemělo, pokud ji do hmoždíře spustíte pečlivě), mohou nastat dva případy. Jeden, že se puma ani nepohne a vybuchne uvnitř, či povyskočí pár decimetrů nad hmoždíř a tam vybuchne. Pokud zachováváte bezpečnou vzdálenost od hmoždíře,( jenž je v návodu uvedena),nic se vám nestane.
Pokud vám zapálený knot chcípne, než oheň přeleze hranu trubky dovnitř, lze pumu ještě jednou s velkou obezřetností dodatečně zapálit. Pokud již plamen na zápalné šňůře přeleze hranu trubky a začne hořet již uvnitř v trubce hmoždíře, nikdy, ač si myslíte že oheň uhasl, ke hmoždíři nechoďte. Právě v okamžiku, kdy se zdá, že oheň uhasl, ve skutečnosti dohořel doutnák a každým okamžikem dojde k zážehu náplně, jenž vymrští kulovou pumu z hmoždíře.
Zatím se mě nikdy nestalo, že by zapálený doutnák uvnitř trubky přestal hořet. Pokud se však přesto naprosto nic neděje, počkejte alespoň 10 minut, než k hmoždíři přistoupíte. Nikdy se však nedívejte přímo do trubky! Pokud již hodláte riskovat své zdraví, silně doporučuji se podívat do trubky hmoždíře přes zrcátko. Přestože se může jevit puma jako vyhaslá, nevyprošťujte ji a pokud máte ještě druhou sadu pum, použijte v nouzi raději nový hmoždíř. Nikdy však neodpalujte ani v této nouzi více jak jednu dávku pum navíc. Pokud již odpalujete zbytek (z náhradního hmoždíře), kontrolujte hmoždíř po každém odpalu, zda už nemá trhliny, jenž se začínají projevovat nižší výškou ohňostroje. Pokud by jste dali pumu do již netěsného hmoždíře, je velmi pravděpodobné, že tlak plynů, jenž mají pumu vyhodit do výše utečou vzniklou trhlinou a puma vybouchne těsně nad zemí či přímo v hmoždíři.
Ve vichru je zbytečné pumy odpalovat a u raket je to i nebezpečné. Ne ani tak proto, že by to mohlo být nebezpečné u pum, ale i proto, že po výbuchu pumy, je ohnivý květ prakticky okamžitě větrem rozfoukán a nebude z něj téměř nic vidět. Pokud vane silnější vítr, není od věci základnu něčím těžším zatížit. I při relativně silném větru narozdíl od rakety, jenž by letěla šikmo či dokonce vodorovně, kulová puma drží směr. V případě vhodných povětrnostních podmínek a důkladnému zabezpečení hmoždíře proti náhodnému skácení je riziko, že puma poletí tam kam nemá minimální. U rakety i za ideálních podmínek ( bezvětří, vysoká láhev sahající až k vlastní raketě) je stále riziko, že prachová náplň "pohonu" rakety začne vyvíjet tlak mimo ideální střed rakety, či že lať (obzvlášť špejle u levných raket) bude křivá a dráha rakety bude více připomínat oblouk, než kolmý let od země. Právě levných raket (jenž mají většinou lať či špejli dosti prohnutou), pokud se navíc pouštějí z nevhodné lahve a za mírného větru velmi často nastává to, že dráha rakety se už v několika metrech nad zemí se stane vodorovnou a tím i velmi nebezpečnou pro své okolí.
Z mých zkušeností bych tedy shrnul, že kulové pumy jsou při pečlivé manipulaci a správném skladování bezpečnější a pokud místo tří raket koupíte jednu sadu kulových pum, tak i za stejné peníze budete mít minimálně dvojnásobné množství střel se stejně velkým efektem.