Hlavní nabídka
Cesta pokračovala bez větších zádrhelů nejdříve po místních komunikacích a následně po cyklostezce, jenž nás zavedla až na kraj Olomouce a kus i přes něj. Na kraji se dva lidi odtrhli, s tím, že jsou si něco koupit do potravin. Zbytek pokračoval směrem do centra. Tam jsme si prohlédli náměstí a já konečně na vlastní oči uviděl olomoucký orloj. Zaujal mě i kovový model centra města a i asi metr velké kovové plastiky želv. Poté jsme zakotvili před cukrárnou. když se par trosky naší skupiny vydali směr nádraží, tak jsem se s dalšíma dvěma (Lioneskou a Kiklim) trhnul a jel podívat na pěknou katedrálu svatého Václava. Když jsem se dostatečně vynadívali a já se pokusil marně dostat obě věže do hledáčku digitálu, jsme se vydali na nádraží.
Tam se Klikly trhnul a Lioneska se usadila v pekárně. Já jsem byl chvíli s ní a pak jsem se přidal k naší skupince, co čekala u podchodu k nástupištím. Zjistili jsme si podle řazení vagónů vlaku, že vagón na kola bude vepředu a hned ve vedlejším vagóně (stejně jako cestou tam) jsme měli místenky. Když vlak přijel, ukázalo se, že náš vagón s místenkami je sice vepředu, ale vagón pro kola byl oproti plánu zařazen až na konec vlaku. Proto naše asi 10 členná skupina se začala drát davem po nástupišti na jeho opačný konec a po předání kola zase obtěžkáni brašnami zase zpátky dopředu.
Cesta do Prahy proběhla v poklidu. I naše zavazadla nad našimi hlavami nejevili známky padání, ač jsme police pro ně vyplnili vskutku důkladně. Na hlavním nádraží jsem se chtěl vydat nejkratší cestou přes vlakové koleje na Vinohrady, kdy mě Alert upozornil, že jsou tam policajti a tak jsme vyjeli před hlavní náraží, kde jsme projeli tramvajovým tunelem na Saifretovu. Já vzápětí uhnul do Italský a Alert pokračoval dále nahoru. Po asi 2km jízdy jsem stanul před domem, kde bydlím a následoval jen výstup s plně naloženým kolem do 4. patra po schodech, jelikož tu není výtah.
čekání na vlak na nádraží v Olomouci
Police na zavazadla jsme plně využili
V 23:30 jsme na Hlavním nádraží v Praze