Hlavní nabídka
Kolem 13 hodiny jsme se stavili v jedné hospodě na jídlu. Bylo pěkně a tak jsme se usadili na zahrádce. Původně jsme plánovali oběd jinde a tak jsem si dal jen bramborák. Následně jsem zjistil, že ostatní to pojali jako oběd a tak jsem si vzal ještě jeden. Když jsem si byl odskočit, prohlédl jsem si vlastní sál hospody, jenž byla udělaná nejspíše ze stodoly a byla plná nejrůznějších archiválií.
Původně jsme měli jet přes Olomouc, ale na dohled od ní jsme trasu změnili s tím, že pojedeme přes Svatý kopeček. Já s tím souhlasil, nevěda, co mě čeká. Zpočátku silnice stoupala mírně. Když jsme se ale dostali těsně pod něj, tak se kopečku stal kopec. Po pár stech metrech se kopec změnil v krpál a asfaltový povrch vystřídala nerovná opuka. Tam jsem sesednul, abych ušetřil síly na další cestu, a tlačil kolo až nahoru. Ani to tlačení nebylo pro mě úplně bez problémů. Jelikož jsem měl cyklistický tretry s spd, tak kovové destičky na tretrách, zvané mezi cyklisty též kufry, chůzi do prudkého kopce značně znesnadňovaly, jelikož po opuce dost klouzaly. Byl jsem přinucen jít víceméně po patách a špičky nezatěžovat, což nebyl zrovna pohodlný způsob chůze. Když jsme se konečně vydrápali nahoru, otevřel se nádherný výhled po krajině, Chvíli jme se pokochali výhledy, prohlédli baziliku, občerstvili se v nedalekém stánku, jsme vyrazili kolem zoo dále.